Po prohlídce města Mirovice se vydejte po CT311 do Mišovic a dál přes Minice do obce Pohoří. Zde si prohlédnete památkově chráněný kostel sv. Petra a Pavla, místní malé muzeum Mirovicka a po červené můžete vystoupat i na nedaleký vrchol Křimice, odkud jsou krásné výhledy do krajiny. Pokračujte do obce Myštice, kde se můžete osvěžit koupelí v rybníce Labuť a občerstvit v místní vyhlášené hospodě. Zde na hrázi rybníka opustíte CT311 a pokračujete po modré značce KČT na bývalý mlýn, dnes lesní penzion Kostřata s možností občerstvení. Pokračujte stále po modré KČT do Lučkovic a odtud po klidné silnici III. třídy do Mirotic, rodiště Mikoláše Alše. Odsud se vydáte po CT1159 směrem na Cerhonice. Odsud stále po CT1159, asi jeden kilometr za Červenou myslivnou při vjezdu lesní cesty na silnici III. třídy opustíte CT1159, která odbočí doleva a vy budete pokračovat rovně po CT1151, s ní nadjedete rychlostní komunikaci R4 a prijedete do Předotic (možnost občerstvení). Po CT1151 pokračujte do Šamonic, kde odbočíte vlevo na CT1160, která vás přivede k zámku Drhovle. Odtud stále po CT1160 přes Velké Nepodřice do Oldřichova a po CT1049 do Písku.
Poznámka:
Z Mirovic do Písku mužete využít dvou variatních tras v mapě vyznačených:
a) Čimelice, Ostrovec, Vráž;
b) Horosedly, Nerestce, Probulov, Varvažov a Zvíkovské Podhradí.
Mirovice
První písemná zmínka o Mirovicích je z r. 1323, kdy byly králem Janem Lucemburským zastaveny spolu s celým královským panstvím zvíkovským panu Petru z Rožmberka. Nejvýznamnější památkou Mirovic je kostel sv. Klimenta. V roce 1726 byl kostelík nákladně přestavěn podle návrhu slavného barokního stavitele Kiliana Dientzenhofera ml. Severozápadně od Mirovic u říčky Skalice se nachází volně přístupný zachovalý židovský hřbitov založený roku 1680.
Pohoří
Vesnice pod Slavkovickou (Kolnou) Horou byla také zvána Podhoří, Pohor, Podhor a je podle nálezu ze žárových hrobů (střepy popelnic a nádob) zřejmě jednou z nejstarších vesnic na českém jihu. Kostel sv. Petra a Pavla se připomíná v roce 1168. Hned vedle kostela, v bývalé škole, můžete navštívit malé muzeum Mirovicka a seznámit se zde s historií a tradicemi místního kraje.
Myštice
Tato „manská ves“ je posazena na križovatce 5 silnic, což byla velmi výhodná poloha. Dominantou celé oblasti je bezesporu rybník Labuť, jehož 101 ha vodní plochy v délce 3 km budí opravdu respekt. Aby ne. Jedná se o největší rybník lnářsko-blatenské rybniční oblasti. Historicky významnou budovou v Myšticích je zájezdní hospoda patrně ze 16. století u hráze rybníka Labuť s klenutým gotickým sklepem a s mázhausem v prvním patře, do kterého vede široké fošnové schodiště. Ohradní zeď i způsob zajištení z nádvorní strany nasvědčují obranným snahám proti přepadení.
Mirotice
Malebné městečko na severu Písecka, kterým protéká říčka Lomnice, má svou neopakovatelnou atmosféru. Už z dálky spatříte vrcholek barokní zvonice, jedné z nejkrásnějších v jižních Čechách. Patří ke kostelu sv. Jiljí, který je nejvýraznější památkou Mirotic. Nachází se západně od náměstí. První písemná zmínka o kostelu je z roku 1254, jeho základy jsou však asi o 100 let starší. Již v té době se Mirotice staly přemyslovským královským městem. Do výstavby děkanského kostela v Písku byly nejvýznamnějším duchovním centrem v oblasti.
Věže kostela jsou často zobrazeny na kresbách místního rodáka Mikoláše Alše, v jehož rodném domku je dnes Památník Mikoláše Alše a Matěje Kopeckého. Za říčkou Lomnicí se nachází židovský hřbitov, založený v 17. století (klíč od hřbitova k zapůjčení na městském úřadě).
Cerhonice
První písemná zmínka pochází z roku 1291. Obec leží asi 8 km na západ od soutoku Vltavy s Otavou, na němž se rozkládá hrad Zvíkov. Pod obec spadá i osada Obora u Cerhonic. Obec je soustředěna kolem bývalého dvorce se zámkem (původně tvrzí). V písemných pramenech se poprvé objevuje v roce 1291, kdy patřila k majetku kostela v nedalekých Miroticích. Největší rozmach prodělal cerhonický dvůr po polovině 16. století.
V Cerhonicích se narodil Ladislav Stroupežnický, který zde prožil své mládí, završené tragickou událostí. Proslavil se především dodnes často uváděnou hrou Naši furianti, která jako žánrový obrázek dokumentuje povahy lidí a život v rodných Cerhonicích.
