Město Písek patřilo vždy k nejvýznamnějším sídlům českého království. Svědčí o tom i fakt, že čeští králové jej na svých cestách často a rádi navštěvovali. Jeho historie však sahá ještě dál. Už Keltové si všimli, že se v říčním písku blyští žlutý kov, který má velkou cenu a začali kolem řeky budovat své osady. Jedna z nich vznikla kousek proti proudu v místě, kde je dnes čtvrť svatý Václav. Snad byla pojmenována právě podle zlatonosného písku. Jediným důkazem, že tomu tak bylo, je listina krále Václava I. z roku 1243. Stojí v ní „apud Pezch“ neboli „dáno u Písku“. Rokem 1243 tak začíná ověřitelná historie města a jeho prvotní stavební rozvoj, o který se zasloužil především král Přemysl Otakar II. Založil královské město, vybudoval hrad, kostel, dominikánský klášter, a především kamenný most, který spojil oba břehy řeky na obchodní stezce vedoucí z Rakouska a Bavorska dál na Prahu.
Za osm století své existence urazil Písek kus cesty až ke své dnešní podobě, která v sobě spojuje historické i moderní město, jehož silueta se nadále odráží v hladině řeky Otavy. I když stavební rozvoj v 19. a 20. století byl nemilosrdný, do dnešních dnů si město uchovalo unikátní historickou část vymezenou původními hradbami středověkého města. Proto o Písku často mluvíme jako o historickém klenotu na řece Otavě. Řada jiných jihočeských měst takové štěstí neměla, a především v druhé polovině 20. století utrpěla nevratné šrámy.
Dnes je historické centrum Písku městskou památkovou zónou. Nejvýznamnější památkou je bezesporu nejstarší dochovaný most v Čechách – Kamenný most, postavený ve druhé polovině 13. století. Most je tedy prokazatelně starší než Karlův most v Praze. Další unikátem je nejstarší veřejná vodní elektrárna v Česku, která dodnes vyrábí elektřinu a funguje jako muzeum (v roce 2024 z důvodu rekonstrukce uzavřena). Za vaši pozornost a návštěvu stoj rozhodně Prácheňské muzeum a pokud máte rádi věže a vyhlídky, musíte navštívit věž děkanského kostela.
