O stavbě nového mostu přes řeku Vltavu mezi obcemi Temešvár a Podolí bylo rozhodnuto již v roce 1929. Samotný projekt získal zlatou medaili na architektonické výstavě v Paříži. Vleklá hospodářská krize ale stavbu mostu oddálila. Most byl vybudován mezi lety 1939 a 1943 a nahradil starý řetězový most vybudovaný v roce 1848. Tento most byl v roce 1960 v souvislosti s výstavbou Orlické přehrady rozebrán a přemístěn na řeku Lužnici, k vesnici Stádlec, a je známý jako Stádlecký most. Podolský most byl v době stavby nazýván branou do nebe, neboť jako první byl vytvořen masivní oblouk, který působil jako duha.
Na stavbu mostu bylo třeba 1 200 tun ocelových výztuží, 6 920 tun cementu a 6 300 m3 dřeva. Celkem bylo použito 20 900 tun betonu. Most je 510 metrů dlouhý, široký 8,5 metru a vozovka leží ve výšce 55 až 65 metrů nad hladinou řeky. Stal se důležitou dopravní spojnicí už za druhé světové války. Oba břehy Vltavy navíc v roce 1945 tvořily demarkační linii mezi americkou a sovětskou částí osvobozovaného Československa. V dubnu a květnu 1945 sloužil most jako ústupová cesta části německých jednotek do amerického zajetí. Vojáci americké 3. armády zde v květnu 1945 čekali dva týdny na příjezd Rudé armády.
Na obou koncích se nachází parkoviště a na levém břehu je navíc upravena vyhlídka s občerstvením. Od roku 2023 je chráněn jako kulturní památka.
