Mirotický židovský hřbitov byl založen roku 1681. Tehdejší majitel Mirotic, J. F. Doudlebský, vykázal Židům část obecního pozemku v místě zvaném Na Husinci "pro zakopávání těch mrtvých židovských". Mirotická městská kniha uvádí poplatky městu za pohřbení takto: „z domácího žida starého – 40 krejcarů, z malého žida domácího – 20 krejcarů, z přespolního žida starého – 48 krejcarů, z přespolního žida malého – 24 krejcarů“.
Židovské osídlení je v Miroticích doloženo od první poloviny 16. století do nacistické okupace. V průběhu 18. století v městečku žilo 10 - 12 židovských rodin, v první polovině 19. století třináct rodin, roku 1880 - 81 Židů, roku 1900 - 50 Židů a roku 1930 - 14 Židů. Samostatná židovská náboženská obec v Miroticích zanikla pro malý počet členů již roku 1900, kdy byla připojena k židovské náboženské obci v Mirovicích; modlitební spolek tu ale existoval až do druhé světové války. Ze 26 Židů, kteří žili v Miroticích v roce 1938, bylo v průběhu války 21 umučeno v různých koncentračních táborech, z přeživších se do Mirotic vrátil jediný.
Židovské sídelní okrsky byly v Miroticích dva, oba vznikly asi na konci 17. nebo počátku 18. století. Jižní se nacházel v ulici vycházející z náměstí k jihu, v němž před polovinou 19. století stály tři domy (včetně patrové židovské školy) s barokní synagogou z roku 1763. Tyto budovy byly roku 1945 poškozeny náletem a následně byly všechny domy včetně synagogy zbořeny. V severním okrsku, na severním břehu Lomnice, jsou doloženy před polovinou 19. století čtyři dřevěné domy, v současnosti jsou všechny zbořeny.
Hřbitov se nachází 400 metrů severně od náměstí, na návrší nad Neradovskou ulicí. Založen byl nejpozději v první polovině 17. století, v letech 1740 a 1805 byl rozšířen. Na ploše 3.417 m2 se do dnešní doby dochovalo kolem 300 náhrobků od doby založení hřbitova do roku 1946. Na nejstarším náhrobku z roku 1647 je vytesáno: „Zde odpočívá paní Hendl, dcera pan Lämla ze Sedlic, zemřela dne 8. tevet 5407“. Hřbitov totiž sloužil nejen místní židovské obci, ale byli zde též pohřbíváni Židé z okolí blízkého (Stražovice, Smetanova Lhota, Cerhonice, Varvažov) i vzdálenějšího (Blatná, Sedlice, Orlík, Čekanice) a až do zřízení vlastního hřbitova v roce 1876 rovněž Židé z Písku. Na hřbitově je pochován mj. rabín Šimon Kafka z Milčic, předek světoznámého spisovatele Franze Kafky. Svůj poslední odpočinek zde nalezly matka a babička Zdenky Fantlové, autorky válečných vzpomínek „Klid je síla, řek‘ tatínek“. Márnice z počátku 20. století, v níž jsou dochovány rakev a máry, byla ve druhé polovině 90. let 20. století opravena.
Hřbitov je uzamčen, klíče jsou uloženy na městském úřadu.
